Drobečková navigace

Přísně střežené tajemství Moseru

Je konec dvacátých let minulého století. Leo Moser, technický ředitel sklárny, tráví dlouhé dny v chemických laboratořích. Je totiž vizionář. Ví, že nové odstíny mohou způsobit barevnou revoluci ve sklářství. Dnes je barvám, které vyvinul, téměř sto let.

Na sklonku 19. století se v nové, Ludwigem Moserem založené sklářské huti taví hlavně bezbarvý křišťál. To ostatně platí pro celé tehdejší české sklářství, kde se tradičně používá čiré sklo. Barvy se hlásí o slovo až s nástupem zdobné secese. Romantické ryté květy se objevují na vázách v jemně zelených, fialových, oranžových nebo růžových odstínech. 

Čas barevného křišťálu

To ale Leo Moserovi nestačí. Dobře si uvědomuje, že se v tvrdé konkurenci domácích a francouzských skláren potřebuje odlišit. Proto hned po svém nástupu na pozici technického ředitele v roce 1908 začíná v chemických laboratořích experimentovat s barvami. 

Zkoumá barvení skla oxidy, které pocházejí ze vzácných zemin. Vývoj je náročný a dlouhý, ale nese výsledky. O sedm let později předvádí první kolekci silnostěnných jednobarevných váz a do pravidelné výroby zavádí základní barevné skloviny s atraktivními názvy drahokamů. Na svět přichází fialový ametyst, tmavě zelený smaragd, hnědožlutý topas a kobaltově modrý saphir. Postupně k nim během dvacátých let sklárna Moser přidává další a další odstíny. Leo Moser navazuje spolupráci s berlínskými specialisty v oblasti chemického barvení skla. A ta přináší ohromující výsledky.

 

Hra světla se sklem

Po dvouletém experimentování a řadě zkušebních taveb má Leo Moser v rukou velmi zvláštní typy sklovin. Mění zbarvení v závislosti na umělém nebo denním světle. Například heliolith, který přechází z pískově žlutého zbarvení do zelena, nebo pro Moser tolik typický modrofialový alexandrit. Aby výjimečné vlastnosti ještě více vynikly, hledá sklárna Moser pro své produkty nové designy. Jako správný vizionář dovoluje Leo svým lidem opustit zavedené tvary a broušené dekory. Jeho inovace se natrvalo zapisují do světových dějin výroby skla.

 

Poklad Moseru

Barvy, které Leo Moser tehdy vytvořil, používá Moser dodnes. Receptury jsou přísně chráněným tajemstvím, jenom tři lidé z celé sklárny vědí, jak je správně namíchat. Základní paleta zahrnuje šest barev – žlutý eldor, fialový alexandrit, medový topas, růžový rosalin, modrozelený beryl a modrý akvamarín. K nim se přidávají doplňkové barvy ametystu (fialové), resedy (žlutozelené), růžové, modré, aurory (oranžové) nebo zelené.

 

Klasika v novém tisíciletí

Barevnou paletu rozvíjí i současný umělecký ředitel Moseru Jan Plecháč. V novinkové váze Abyss navazuje na odkaz Leo Mosera a posouvá ho do nového tisíciletí. Ještě nikdy nebyla žádná váza v Moseru tak intenzivně modrá, novinku Abyss totiž tvoří neobvyklé množství akvamarínu. „Ve váze se odráží tisíce valérů, jako když člověk stoupá z hlubin nahoru a cestou se mění barva vody podle paprsků slunce,” popisuje Jan Plecháč. S moserovskými barvami si umělecký ředitel pohrál i v případě váz z kolekce Harmonic. Zvolil růžový a kouřově modrý odstín z původního vzorníku, jemně je ale posunul do současnosti. Mistrovství Leo Mosera tak žije dál.

 

Barvomluva Moseru

  • Akvamarín připomíná vodu, modrá barva odkazuje na její živost a svěžest.

  • Alexandrit představuje tajemství a různorodost. Tato sklovina totiž mění zabarvení pod různým typem světla. Přechází od jemného lila tónu do světlého blankytu. 

  • Tyrkysový odstín beryl evokuje modrozelené hlubiny a šuměním vln.

  • Eldor je citrínově žlutá a původem vzácná barva. Vyniká silným jasem a jemně pastelovým odstínem.

  • Rosalin vnáší romantiku a noblesu. Podle síly skla má růžový až cihlově červený odstín. 

  • Medově zlatý až intenzivní světle žlutý topas odkazuje na žhavé sklo.


K vašim službám

Omlouváme se, ale tyto webové stránky nejsou optimalizovány pro tento prohlížeč. Použijte prosím aktuální verzi prohlížeče Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge, popř. Safari.