Drobečková navigace

Maharani. Jak se rodí jeden z nejprodávanějších setů?

Kolekce, která kvete pod rukama. Sklářů, kuličů, a především rytců a malířů. A později také těch, kdo si z tohoto souboru posetého drobnými květy vychutnávají svůj oblíbený nápoj. Kolekce nápojového skla a dekorativních předmětů Maharani patří mezi nejprodávanější a technicky nejsložitější sety Moseru. Její něžné křivky a precizně vyvedené florální motivy bodují po celém světě už od roku 1895. Jakou cestu musí tato křišťálová díla ve sklárně urazit, než se dostanou na vaši slavnostní tabuli?

Na výrobě kolekce se podílí přibližně 30 profesionálů. Co mají na starost? 

  1. Příprava sklářského kmene, 2 osoby
  2. Tavení, 2 osoby
  3. Příprava dřevěné formy, 1 osoba
  4. Foukání výrobku, 4 osoby
  5. Kontrola kvality 1 (po chlazení), 1 osoba
  6. Opukávání, kdy se z vychlazeného výrobku odstraňují nechtěné části, 1 osoba
  7. Zabrušování horních okrajů a dýnek (nožiček) výrobků, 5 osob
  8. Vymývání po prvotním zabroušení, 1 osoba
  9. Kontrola kvality 2 (po prvotním zabroušení), 1 osoba
  10. Předkreslení pro kuličské broušení, 1 osoba
  11. Kuličské broušení pomocí brusného kotouče, 4 osoby 
  12. Kontrola po kuličském broušení, případná oprava, 2 osoby
  13. Rytí, kontrola rytiny, 2 osoby
  14. Malování, leštění zlata, výpal, 2 osoby
  15. Finální kontrola kvality, signování, balení, certifikáty, 2 osoby 

A hlavní části výrobního procesu? Foukání, broušení, rytí, malování. Podívejme se na ně blíž.

Taviči a skláři

Cesta kolekce Maharani začíná ve sklářských pecích, kde se každý kus fouká do forem. V první fázi, tedy na huti, se výrobní postup nijak neliší od jiných souborů – to pravé dobrodružství začíná až v dílnách.

Kuliči a hranaři

Maharani má klasický brus, který se používá téměř na všech nápojových souborech. Hrany se pak ale opatří perličkami neboli malinkými řezy. „Lidé si často myslí, že perličky vznikají až na rytecké dílně, protože jsou tak drobounké. Je to ale kuličská záležitost,“ vysvětluje technolog sklárny Martin Prokeš.

 

Rytci

Zaujmou vás hned – jemné klasicistní kytice, které produkty z kolekce Maharani zdobí po celém obvodu (takzvaném plášti). Jsou dílem rytců, kteří postupují milimetr po milimetru a s neskutečnou precizností do skla vyrývají jednotlivé motivy. Za pozornost stojí i okraj z takzvaných olivek, které se musí prolešťovat. „U málokterého souboru se kombinuje tolik různých technik a přístupů,“ říká Martin Prokeš.

Než se rytec pustí do práce, musí si motiv předkreslit na takzvaný pauzovací papír. Ten pak vkládá třeba do kalichu sklenice. Dekor obkresluje nesmývatelným fixem, který vydrží i pod vodou, a postupně jej vyrývá. Vždy vychází z původních historických vzorů, které jsou ukryté v archivech Moseru. „Originály pečlivě střežíme, můžeme se k nim kdykoli vrátit a zkontrolovat, jestli jsme se od nich neodchýlili,“ líčí Martin Prokeš. Každý rytec postupuje trochu jinak a techniky rytí různě kombinuje. Dalo by se říct, že má vlastní rukopis. Skleničku, kterou vyrýval, pak dokonce pozná mezi jinými. Svou práci dokáže identifikovat jen sám rytec, pro zákazníka jsou nuance nerozpoznatelné.

Foto: David Švehla

Specifická je rytina na džbánu. „Není to jednoduché, džbán je dost velký a linky musíme vyvést s co největší přesností, aby byly perfektně rovnoběžné. Soustředíme se na každou desetinu milimetru,“ líčí mistr rytec Vlastimil Selinger, který v karlovarské sklárně pracuje přes 40 let a prvních deset vyrýval set Maharani téměř dennodenně. „Pokud šlo o skleničky, většinou jsem zvládl tak jeden kus za hodinu. Ale toho tréninku, než jsem dovedl postupovat tak svižně a sebevědomě! Dovednost získáte jen díky letům praxe a vrozenému umu,“ vzpomíná nadšeně. „Postupně jsem od kolekcí přešel k mistrovské rytině a zakázkovým dílům, ale když jsem se čas od času k Maharani vrátil, rytina mi trvala podstatně déle. Už jsem ji zkrátka neměl v rukou.“

Na kolekci Maharani se dokonce zaučují noví rytci, zkusí si tu totiž všechny druhy řezů a postupů. „Ploché řezy, polořezy, linky, kuličky, smýkané řezy, leštění…,“ jmenuje Vlastimil Selinger. „Na tomto souboru se naučíte většinu toho, co jako rytec potřebujete.“

 

Malíři

Jakmile je rytina hotová, ke slovu se dostává štětec a precizní tahy malířů a malířek. Výzvou je zejména ručně malovaná slabá linka na štýlku neboli nožičce sklenice. „U jiných kolekcí malíře vede rytina, maluje často přímo do ní. Nebo si vypomáhá točnou – sklenička se točí na podstavci a malíři přikládají štětec. Ale v případě štýlků v souboru Maharani není nic takového možné, malíř se spoléhá jen na své ruce. Nic si nepředkresluje, prostě rovnou maluje naostro. Ta přesnost a odbornost mě fascinuje,“ vypráví technolog Martin Prokeš.

A proč Maharani patří mezi nejprodávanější kolekce? „Je bohatá, ale nikoli přezdobená. Decentní, ale plná. Zkrátka hezky vyvážený soubor, který zapadne i do současného vkusu a hodí se do celé škály interiérů,“ míní Martin Prokeš a Vlastimil Selinger jeho slova doplňuje: „Teď už se k rytí souboru Maharani nedostanu, ale moc rád bych se k němu vrátil. Vždy patřil mezi moje oblíbence. Možná poprosím kolegy na dílně, ať mě k tomu na chvíli pustí!“

 

Maharani ve zkratce 

Jde o jeden z nejkomplikovanějších setů, nejnáročnější je ruční rytí florálních motivů a malování tenkých zlatých linek.

Kolekce vznikla v roce 1895, kdy se začala vyrábět ve sklárně Meyr’s Neffe v Adolfově u Vimperka. Ta se roku 1922 sloučila s Moserem, a kolekce se tak dostala do jeho portfolia.

Jméno dostala až ve 20. letech minulého století, kdy sklárna set vyrobila pro mahárání Sethu Lakshmi. Ta byla v letech 1924–1931 královnou-regentkou jihoindického království Travancore. Soubor si ale oblíbil i marocký sultán Muhammad V., etiopský korunní princ Asfa Wossen, indonéský prezident Sukarno, královská rodina z Bahrajnu nebo mahárádža z Alirajpuru.

Patří mezi nejprodávanější kolekce Moseru.


K vašim službám

Omlouváme se, ale tyto webové stránky nejsou optimalizovány pro tento prohlížeč. Použijte prosím aktuální verzi prohlížeče Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge, popř. Safari.